4.1. – Malej kocourek od Nepomuka odjíždí do nové rodiny. Už je to krásný veliký kluk – už má 763 gr. No prostě úžasný a nádhera, nevzdal to a bojoval a roste z něho malý uličník. Dostal jméno Čiko.
8.1. – dovoz černého kocourka z Plzně – asi tak něco okolo čtyř měsíců. Krásný okatý kocourek – dala jsem mu jméno Uriášek – protože vypadá jako malý pekelník. Žil u jednoho domu v Plzni u řeky, kde měli nevykastrovanou kočičku, která rok co rok rodí koťata. Prý je vždycky udali a rozdali. Tuhle větu když slyším , tak se mi otvírá doslova kudla v kapse. Byli tentokrát čtyři – jeden kocourek prý umřel , dva dostali nový domov a posledního mi známá přivezla . Chodí okolo lidé se psy a nemusel by přežít. Taky se strašně bál psů – i těch malých – úplně panika. Asi už měl chudáček špatné zkušenosti.
10.1. – odvezla jsem poslední kotě z chatové osady- černý asi půlroční kocourek Říkám mu Bobeček. Takže všechny koťata se mi tam podařilo odchytat a umístit. Tam to šlo , koťata byly zvyklé na lidi okolo a tak i když třeba byly opatrnější – tak ale odchyt se podařil a všechny se rychle vymazlily a mohly jít do nových domovů. Dostal Selehold na odčervení, odblešení a proti svrabíku – měl nějaký humus v ouškách a už si lebedí v karanténě a od rána do večera se cpe.
12.1. Uriášek jede do nového domova. Bude tam mít kamarádku Matyldu – kočičku.
16.1. – do nového domova jede i Bobeček – s vyžraným bříškem – už mu neříkám Bobeček – ale Buřtík. Jede až do Tachova – čeká tam na něj čtyřměsíční kamarádka – černobílá kočička. Dostal 14,1 injekci Convenia – trošku chraptí – ale má čisté průdušky , tak to vypadá , že to jsou jen vybrečené hlasivky – jak v chatách mňoukal a chodil od chaty k chatě a prosil aby ho pustili do teplíčka.
20.1. – Bobeček dostal jméno Baloo – asi pro své vyžrané bříško a neustálé dožadování něčeho dobrého. Je to prostě stejný nenažraneček jako medvěd Baloo.
20.1. – Vivien – samostatný příběh – záchrana koťat u hřbitova v Přešticích.
2.2. – mourovatá kočička z chatové oblasti u Přeštic. Paní s pánem co tam bydlí, krmí kočky, které se k nim stahují. Je jich prý snad 5 a asi šest loňských koťat. Kočky samozřejmě nevykastrované. Po domluvě mi přivezli jednu z těch co se dají chytit. Kočička je kontaktní, začíná se mazlit – má ránu na vnitřní straně zadní nožičky – takže jsem to ošetřila a začala dávat antibiotika. Kočička odpočívá a pospává.
3,2, – začal týden plný akcí – ve středu 3,2, mi přivezli z Prahy dospělého asi tak osmiletého kocourka Ouška. Žil v objektu jednoho podniku dlouhá léta, paní ho tam krmila a jak jsem pochopila tak nastoupil nový šéf . A bylo zle – kocoura tam nechtěl – bylo vyhrožováno i likvidací. Takže paní za pomoci odchytla a přivezla ke mně. Pražské spolky jí odmítly. Kocourek ale trucuje , nechce vylézt . Musím počkat až si zvykne , nechá se ode mě pohladit a bud s ním moci manipulovat. Pak půjde na kastraci a už u mě dožije. Doufám, že se vše podaří.
3,2 – dovoz černého asi půlročního kocourka. Paní volala už někdy v neděli , že prý chodí okolo nich nějací lidé, nosí kocourka v přepravce a v té přepravce i prý žije. A že ho nechtějí a že se ho musí zbavit. Prý na něj mají alergii a spousty jiných věcí. Prostě „ divný“ . Takže se jí podařilo po pár dnech je přesvědčit a oni jí kocourka dali. Krásný, černý s oranžovýma očima. Fyzicky na tom je dobře ale psychicky je to zlomený kocourek. Uvidíme – zatím se najedl a od té doby spí a spí. Je v klidu v pelíšku a spí. Uvidíme.
5.2. – Mourinka jede do nového domova do Prahy. Slečna dostala instrukce jak dávat antibiotika , nožička vypadá krásně – krásně se hojí. Mourinka je ještě trošku vyplašená, bylo toho na ní za ten týden moc- ale mazlí se a Bude to všechno určitě dobré.
7,2 – černý kocourek z Plzně – odjíždí do nového domova do Přeštic. Slečna je kamarádka vnuka Lukáše a takového kocourka si přála. Dostal jméno Miky.
Krásně se srovnal a je to mazlítko a na slečně visí očičkama jak na svatý obrázek.
11,2 – podařilo se mi odchytit další černou kočičku z chatové osady v Lišicích. Je už dospělá – je to zřejmě ta mamina loňských černých koťátek. Ihned jela na kastraci do Rokycan. Tam si je pan doktor nechává pár dní na zkouknutí a pak je kastruje. Takže mi v té kolonii zbývá už jen chytit a vykastrovat mourovatou maminu a jedno malé černé – loňské – asi srpnové kotě – holčičku. Ostatní již mají všichni nové domovy.
12.2. – odjíždí do nového domova do Prahy Vivien.
12,2, – našla jsem napůl zmrzlé koťátko – želvovinová holčička. V Dolní Lukavici u krmného místa. Takže kolotoč – zahřívání . krmení, zahřívání , krmení. Kočička jen ale špatná – jen se nekoordinovaně plazí pár centimetrů. Ale chutná jí a dlabe. Takže přebalujeme. 15,2, v pondělí jí odveze známá na kliniku do Plzně, aby se na ní podívali.
15,2 – naprosté zklamání – sice klinika, ale nic s ní neudělali. Vyčistili jí uši a dali Advocate – to umím taky. Chtěla jsem aby jí udělali rentgen . ale Oli to výslovně neřekla a oni se na to vybodli. Což mě překvapuje – jakmile je neurologický problém – udělám rentgen a podívám se na páteř. Takže scháním a jsme na pátek objednaný na rentgen. Dříve to nešlo – ordinace byla zavřená a otvírají až ve čtvrtek.
16,2, – černá kočička se vrátila z kastrace . Zkusím to s ní, jestli by se neochočila a nemohla jít do adpoce.
19,2, – rentgen a vyšetření maličké želvovinové kočičky ukázal úraz na krční páteři. Jenže asi už se s tím nedá nic dělat- na operaci je prý už pozdě. Malá baští – vrní , mazlí se ale nechodí.
21,2 – hrozně se to zhoršuje – maličká má strašlivý záklon hlavy – nejde s tím nic dělat -je prostě pozdě. Kdyby jí pořádně v to pondělí vyšetřili a poslali jí třeba na operaci – tak by se to dalo zachránit – a ne napsat – neurologický problém po prodělané toxoplazmoze – jsem vytočená na nejvyšší míru. Začíná jí ochrnávat celé telíčko.
22,2, Maličká mi dnes ráno umřela v náručí – do poslední chvíle mi vrněla a koukala na těma svýma krásnýma očičkama. Hlavička fungovala normálně , ale tělíčko selhávalo. Zlatíčko maličký – brečela jsem už od neděle – tušila jsem to , a bylo to hrozné pomyšlení – ta bezmoc , beznaděj – nemůžete nic dělat.
26,2, černá kočička po kastraci se musela vrátit do své lokality – týden byla v karanténě , aby se zahojila a přečkala ty největší mrazy . Ochočit se nenechá – to už člověk pozná – byla to svá bytost – sice se mi jí podařilo pohladit, ale vzápětí se mi zakousla do prstu. Ale ne nějak strašně – prostě jen mi chtěla naznačit , že tedy kamarádky nebudeme. Ale je vykastrovaná, bude mít klid – nebude neustále rodit dokola koťátka a krmení tam také bude mít – jezdí, tam obden a navíc už začíná být docela slušně a pár lidí v chatách už tam jezdí. A naštěstí je to těch pár lidí, co je mají kočky rádi a taky jim dají krmení.
2.3. – podařilo se mi chytit v chatové osadě mourovatou maminu. Už je objednána na kastraci na pátek 5,3. Je celkem klidná, nechá se pohladit a začíná i vrnět – takže po kastraci jí začnu hledat nový domov – je to kočička, ze které bude mazlítko a to je škoda vracet zpátky.
5,3, -kastrace maminy mourinky proběhla dobře – druhý den v sobotu už byla vzhůru a už si dala i trochu šťávičky. Mazlí se a chce hladit – bolístko maličké. Je drobná, malá , má tak ty dvě a půl kila- víc ne. A už mám i paničku – jak se zahojí odjede do nového domova do Prahy.
9,3, – umřela Drobeček – malinká černá postižená kočička. Objevila se u mě na začátku roku 2017. Byla plachá, jen když byla nemocná tak se nechala chytit a odvézt na veterinu. To se pak i nechala hladit. Ale jak se uzdravila , tak zase už byla opatrná. Sedávala vedle nás , když jsme byli na zahradě a povídala nám. Poslední dva měsíce hubla a nebylo jí dobře. Začínalo se jí zvětšovat bříško a mě bylo jasné, že je zle. Podle všech příznaků FIP. Nechtěla jsem jí mučit a tak jsem byla domluvená s veterinářkou, že jak to začne být jasné, že má bolesti a přestane žrát – že pojedeme. Ale ten poslední den ke mně přišla , stulila se mi do náruče a nechtěla odejít. Tak jsem u ní seděla v chatičce a chovala jí asi tři hodiny , vždycky když už jsem jí chtěla dát do přepravky, že pojedeme na veterinu , tak začala plakat a nechtěla z náruče. Tak jsem jí zabalila do deky a chovala a chovala až usnula a najednou už tu nebyla. Další rána – před nedávnem Jillinka a teď ta chudinečka Drobeček.
18.3. – mamina Mourinka z chat z Lišic odjela do nového domova. Už byla úžasná , už mi i ukázala bříško, jak ho má krásně zahojené a chtěla hladit. Ale mám strach – je to stále plašíček a zase nový stres – jak si bude zvykat. Na mě si zvykla , pomalu ale ano – ale te´d bude chudinka zase vyděšená, co se to děje , že jí zase někam vezou a někam kde to nezná.
25,3, – dovoz černé kočičky ze Stříbra. Kočička tam žila od loňska ve sklepě panelového domu. Snažili se jí chytit a podařilo se jim to až před týdnem. Byla dovezena na veterinu do Rokycan, kde měla být kastrována a přitom se zjistilo, že už vykastrovaná je a má i zkrácené ouško pro znak kastrace. Prý divoška a nemohli ji proto tak dlouho chytit. Mě přitom kočička otírá hlavičku a chce se mazlit. Je to nádherná veliká kočička s obrovskýma oranžovýma kukadlama. Dostala jméno Leonka. Tak uvidíme – ale je malá naděje , že by mohla najít páníčky- všichni teď chtějí jen malé koťátka. Zatím je v karanténě a pak půjde do venkovní voliéry. Kocoure Ouško už jí opustil a spokojeně lítá venku po zahradě a zdomácněl úžasně a vypadá fakt , že se mu tu líbí.
2,4, – volal nějaký pán na obecní úřad v Dolní Lukavic , že okolo silnice se plazí nějaký kocourek. Jela jsem ho odchytit – potom veterina – v pondělí rentgen a ve čtvrtek amputace nožičky. Vše je popsáno v samostatném listu – Luky. Kocourek dostal jméno Luky – podle Lukavice.
5,5, – černá kočička Leonka ze Stříbra odjela dnes do nového domova. Přijela si pro ní panička s páníčkem z Plzně.
14.5. – odjel Luky do nového domova v Praze. Tam ně něj čekal hodný psí kamarád. Po pár dnech prý jsou z nich kamarádi a dostane i nového maličkého kamaráda – zachráněného asi 2,5 měsíčního kocourka.
28,5 – odchycena plašanda kočička se 6 koťátky objektu starého kravína v Dolní Lukavici . Koťátka byla v úkrytu – jsou to mimískové tak 5 – 6 nedělní. Jsou překrásné. Jeden krémový chlapeček je droboučký . Mamina ho stále odstrkuje a ani mu nedává moc napít. Všechna koťátka mají průjmíky. Bohužel Krémíkovi se ucpavaly střevíčka – bojovali jsme , jezdili na veterinu , veterináři se snažili. Ale i přes mou snahu zemřel chlapeček 9,6.
16,6, – kastrace Jůlinka – v adopci u p. zemanové v Plzni. Na kastraci jsem se objednali do Přeštic – je tu lepší paní doktorka, je tu dobrá péče a je to levnější než v Plzni.
23,6, – Dáša – jedna malá mourovatá kočenka z rodiny z Dolní Lukavice odjela do nového domova. Dostala nové jméno Mája.
27.6. – dovezena Z pLZNĚ tři koťátka – někdo je chtěl utopit a slečna je zachránila. Malinký drobeček kocourek a dvě větší holčičky. Gremlík, Růženka a Raděnka.
28,6 – šedá kočička Máša a zrzavý kocourek Váša – z rodiny v Dolní Lukavici odjeli do nového domova . tam na ně čeká jen o něco větší zrzavý kamarád.
28,6, – dovezen maličká černá kočička – z lokality chat u Vícova u Přeštic. Malá vzteklá, syčící , kousající, škrábající. Pěknej divoch. No uvidíme, jestli se ochočí.
28,6, – odchycena dvě maličká koťátka – dvě želvovinové holčičky- maličké – drobečkové – ale hned se vrhly na jídlo a statečně si cpaly bříško.
30.6. – kastrace – šedivá matka od rodinky z Dolní Lukavice.
2,7, – Jáša – plyšáček šedomodrá kočička z rodiny z Dolní Lukavice odjela do nového domova. Zbývá poslední zrzeček Sáša a ten je zamluvený a pojede do nového domova 25,7,.
4,7, – odjíždí do nového domova Raděnka – dostala nové jméno Mia . Vzala si jí mladá paní co už má ode mne Lily.
6,7,- nový domov Růženka
9,7, – odchycena malá plašanda u p. Loudové v Přešticích . Mourovatá holčička – také syčící nestvůrka
14,7, – na náměstí v Přešticích mezi auty na parkovišti běhala malá asi tříměsíční holčička bílotmavě šedá – slečna z Mp ji odchytla a přivezla. Dostala jméno Olinka.
15,7, – nový domov i Gremlíček – dostal nové jméno Mikeš.
16,7, v pátek ráno dovezeny tři malé holčičky z oblasti Sycheráku. Hrůza a děs. Byly čtyři ale čtvrtá nedojela -umřela před tím. Místo očí krusty hnisu , hubeňoučký drobkové. Černá Adélka a mourovaté Elinka a Rozárka.
20,7, – odjíždí do nového domova do Prahy Olinka.
21,7, – malá plašanda od paní Loudové se začala mazlit a přitom se zjistilo , že plašanda není kočička , ale kocourek a už se mazlí jako o život. Dostal jméno Jurášek. Konečně se mohl odčervit a odblešit , aniž by člověka sežral.
25,7, konečně holčičky ze Sycheráku už pořádně vidí , spravují se , očička dobré- jen mourovatá Elinka pořád s jedním očíčkem bojuje a uvidíme, jestli na něj nebude nakonec slepá.
25,7, – odjel do nového domova zrzínek Sášenka , poslední ze zachráněných v Lukavici v kravíně. Jel do Plzně k paničce. Dostal nové jméno – Bandy.
28,7, – odjíždí do nového domova Bubáček – černý kocourek s oranžovýma očima odchycený v chatové oblasti Vícov. Má nový domov v Přešticích a slečna mu vymyslela nové jméno Sirius Black.
5,8, – na náměstí v Přešticích odchycen malý kocourek – vypadá úplně stejně jako Olinka – a jako i druhé koťátko tam nalezené před týdnem . To si ponechali nálezci. Je to umazlený krásný kocourek a dostal jméno Olin – podle mě to je brácha Olinky a někdo se tam takhle zbavuje koťat.
25,7, – odchycena černá maličká těhotná kočička v chatách údolí Luny u Lišic. Bude v karanténě a tam i porodí a pak až odchová mrňousky – tak půjde na kastraci . A uvidíme co pak dále. Kočička je mazlící a hodná. Prý jí tam někdo vyhodil v zimě – už byla také plná koťátek. Ale koťátka zřejmě zlikvidovaly kuny , nebo lišky – nikdo je prý neviděl. Takže teď si v klidu užije miminek a pak už bude mít pokoj. – kočička porodila – čtyři koťátka- jedno je mrtvé a dvě jsou hodně slaboučká. Uvidíme .
15,8, – odjíždí do nového domova Adélka – malá černá holčička – přivezená ze Sycheráku. Nový domov v Plzni.
23,8 – bohužel Adélka vrácena z adopce- prý ji napadal kocour
23,8, – Maya – jedna z mourovatých kočiček, zachráněných ze Sycheráku ( ta se zdravým očičkem) odjíždí do nového domova do Plzně
1,9, – maličký zrzavý kocourek – miminko ani ne třínedělní – slečna jela s přítelem domů a před Tymákovem leželo maličké zrzavé nic na silnici. Málem si zničili auto jak dupli na brzdy a zastavili a kocourka sebrali. Ale protože slečna se nemůže starat o takovéhle miminko – tak mi ho převezli. A začal kolotoč krmení z flaštičky a masírování bříška. Naštěstí kocourek asi po týdnu začal sám dlabat a mlíčko bylo už jen na doražení a i začal sám chodit na záchůdek – no vzorné malé mrňátko.
7,9, – odjíždí no nové rodiny Olin – kocourek vyhozený na náměstí v Přešticích. Nový domov v Plzni.
13,9 – Adélka – druhá adopce – černá holčička ze Sycheráku – nový domov v Plzni
15,9, – Rozárka – druhá mourovatá kočička ze Sycheráku – ta s poškozeným očičkem – odjíždí do nového domova do Plzně
16,9, – malý zrzínek od Tymákova odjíždí do Prahy k paní , která se o něho bude starat a věnovat se mu na sto procent. Což já tady nestíhám a u ní bude mít prvotřídní péči. Už má i jméno – jmenuje se Vojtíšek
21,9 – Kryštof – nalezen uprostřed polí u Chválenic – hubený asi tak čtyřměsíční kocourek – kostičky a kůže . Paní šla sbírat šípky a místo šípků si přinesla kotě.
Chudáček hladový – paní doktorka ho prohlédla a jinak je zdravý a nic mu nění – takže teď ho jen vykrmit.
24,9, – Odjíždí do nového domova Kryštof spolu s Juráškem – kluci si hned padli no oka a jsou největší kamarádi. Nový domov Praskolesy u Berouna
24,9, – dovezeno další malinké koťátko – nalezeno pod hranicema dřeva v chatové oblasti, kde usilovně plakalo a volalo maminku. Opravdu maličké – ještě drobek – naštěstí se našla kojící kočka a hned druhý den se odvezlo k ní. Je to holčička – bílomourovatá a dostala jméno Bětuška.
25,9, – převezen kocourek Karlíček – toho nalezli v lese u Merklína – naprosto v dezolátním stavu – opravdu jen kostičky a kůže. Čtrnáct dní trvalo než se z toho trochu dostal. Jenže příteli paní se rozjela alergie a tak hledali kdo by se ho ujmul. – takže ho přivezli. Jenže kvůli mé zdravotní indispozici , kdy jsem se nemohla starat o tolik koček – si Karlíčka převzala Vlasta Suchá a odvezla si ho sobě do depozita do Žerovic. Ještě jsem ale stihla Karlíčka nechat vykastrovat a udělat mu testy na FIv a felv. Všechno v pořádku a tak mohl do kolektivu kočiček .
15,10 – dovoz dvou kočiček z Netunic – černá tak 5 měsíců a bílá s černými skvrnami – tak 6 měsíců. Černá holčička dostaala jméno Beruška a bílá Andulka. Kočička nejsou očkované, nejsou odčervené a bílá má strašný průjem.
16,10, – Bubinka – malá černá kočička od kočičky Luny – odjíždí do nového domova do Prahy – bude tam mít kamarádku – 14 letou kočičku Dášenku
17,10, – Bobíšek – malý černý kocourek od kočičky Luny – odjíždí do nového domova do Prahy
19,10 – Bobešek – malý černobílý kocourek odjíždí do nového domova do Prahy – bude tam mít spoustu kamarádů a jak jsou zprávy – tak naprosto v pohodě a už spí s ostatníma kočičkama v pelechu. Už se očuchal i s 60kg. Psem a vše v pořádku.
20,10 – dovezena malá černá kočička tak čtyřměsíční ze Sycheráku . Nádherná černá kočička s oranžovýma kukadlama. Hodňoučká, mazlítko.
20,10 – Luna – černá kočička s krásnýma zelenýma očima- maminka tří drobků – nový domov – Domažlice. Je krásné, že jsem jí nemusela vracet do lokality – tam by jí nečekalo nic dobrého .
23,10, – Mia – tmavě želvovinová kočička – nový domov Přeštice
24,10 – dovezena zpět Bětuška od kojící kočičky. Bětuška už vyrostla a krásně dlabe a naučila se hned chodit vzorně na záchůdek. Je to malinká nádherná klidná holčička .
26,10, – dovezla mi paní krásného maličkého bílého kocourka se šedými skvrnkami a šedým ocáskem – nadýchaná krásná kulička- asi tak dvaapůl měsíce. Dostal jméno Matýsek . Prý ho paní nějaká nechtěla a chtěla ho vyhodit – no raději to už nekomentuji.
27,10 – Beruška – nové jméno Mia – jedna z kočiček ( černá )přivezených z Netunic. Černá kočička – nový domov Plzeň
29,10 – Karlíček – krásná zpráva – Karlíček mourovatý kocourek zachráněný z lesa u Merklína na poslední chvíli – převzala si ho paní Suchá – aby mi ulehčila – a našla mu domov – takže dnes odjel Karlíček do nového domova.
5,11 – Andulka – druhá z kočiček (bílá) dovezených z Netunic odjíždí do nového domova – Hostradice u Jílového u Prahy
6,11, – Matýsek odjíždí do nového domova- zlatíčko malé bílé chlupaté – nový domov Žákava u Blovic
12,11, – dovezena dvě zubožená koťátka – očička plné hnisu a bordýlku – naštěstí po umytí je vidět , že očička jsou v pořádku a začínáme léčit – rýma, oči, červíci, kašel. Jsou zase klasicky z chatové oblasti . Je to kocourek a kočička – jméno dostali Vojtíšek a Vendulka. Jejich asi matka a další kočička přivezena s nimi a po kastraci budou vypuštěny zpět do lokality.
17.11. -Bětuška – bílomourovatý prcek – nový domov v Praze 17,11,2021
26,11 – Vojtíšek a Vendulka jsou již v pořádku , jen ty očička ještě trochu zlobí. Ale noví páníčkové si je prý už doléčí – nemohou se dočkat a tak v pátek 26,11 se tu všichni potkali a drobkové odjíždí oba najednou.
26,11 – Vojtíšek – nový domov v Přešticích
26,11 – Vendulka – nový domov – České Budějovice
27,11 – dovoz tří mourovatých koťátek vyhozených v teletníku v Malinci.
Dva kocourci – Jonášek a Jeníček a holčička Johanka . Bojí se , syčí – jen Jonášek byl hned kontaktní.
4,12, – Madlenka – malá černá kočička ze Sycheráku- odjíždí do nového domova v Plzni
5,12, – jeden mourovatý kocourek Jonášek a jeho sestřička Johanka odjíždí do nového domova – Rybnice. Jedou spolu – a to je krásné . Jejich brácha Jeníček tu zatím zůstává – stále syčí a bojí – dostal přezdívku Syčák.
7,12, – odchycena poslední nevykastrovaná kočička z chatové oblasti Lišice. Hned ten den na kastraci . Je to milá malá černá kočička a dostala jméno Černuška. Nechce se mi jí vracet do lokality , když je tak kontakní a budu jí schánět paničku.
7,12, – S Černuškou jsem dovezla i jedno její koťátko – které přišlo – kocourek Lojzíček- tak tříměsíční bílomourovatý kocourek – v podstatě se hned začal mazlit a je to úžasný kocourek . Bohužel se mi nepodařilo chytit druhého malého kocourka – bíločerný drobek.
9,12 – vrací se z adopce Madlenka, černé zlatíčko – zřejmě jak jsem pochopila – tak přítel paní měl výhrady . No Madlenka je zase zpátky je z toho divná a chodí a poplakává a na všechna vrčí – tak snad se to dá zase do pořádku. Lia jí běžela hned přivítat a dávala jí pusinky a hladila tlapičkou , jako si vždycky dělaly a Madlenka na ní vrčela.
13,12, – odchycena tady u nás v zahradách zubožená bílomourovatá kočička, co jsem tu viděla už delší dobu. Myslím, že asi vím , kterému ze sousedů patří – hned jela na kastraci – sice jsme měli strach, že to nezvládne – ale muselo se. Strašlivý zánět dělohy- v podstatě už z ní vytékal hnis, vaječník zhnisaný a přirostlý na slezinu. Váhala paní doktorka , jestli jí vůbec probouzet ale nakonec jí dala šanci. Je to tak půl na půl. Takže budeme doufat. Je to mladá kočička tak tříletá – tak snad zabojuje.
16,12, – Lojzíček – synáček Černušky odjíždí do nového domova – bude mít tři kočičí kamarády.
17,12, – Bohužel bílomourovatá kočička umírá – bylo to bohužel opravdu těžké a kočička už neměla sílu bojovat.
17,12 – Jeníček – třetí koťátko vyhozené v Malinci do teletníku odjídí do nového domova do Přeštic.
17,12, – Černuška – malá černá kočička z chat jede do nového domova. Snad to vyjde – je bojácná a věří jen mně . Uvidíme. Jede do Stoda .
18,12 – Madlenka – odjíždí do nového domova do Prahy – druhá adopce – tak tentokrát bude mít snad štěstí. Je to hodná a krásná kočička – malé černé kukadýlko
25.12. – Černuška bohužel vůbec nevylezla za tu dobu zpoza skříně a nechtěla nic mít s nikým. Paní se jí podařilo chytit a přivezla jí zpátky. Dojeli jsem jí vypustit do lokality zpět. Okamžitě vyběhla z přepravky a běžela se schovat do svých boudiček, které tam mají ode mě udělané. Měla jsem strach, že se nebude se mnou bavit – zradila jsem jí a odvezla , ale druhý den ráno vyběhlaz pelíšku a mazlila se a vrněla a chtěla konzervičku. Takže jsem ráda, je v pořádku a asi je šťastná , že se vrátila domů tam, kde to zná .